První kroky

Moje první důležité setkání se spánkovou medicínou a tématem apnoe proběhlo v roce 1990 na Plicní klinice v Heidelbergu, kde jsem byla na stáži. Tam jsem si poprvé všimla, že existují nějaká plicní pracoviště, která vyšetřují pacienty v noci a pak jim předepisují „nějaký přístroj s maskou“! První ucelený blok přednášek o syndromu spánkové apnoe jsem pak slyšela na česko-německém setkání plicních lékařů na Klínovci v roce 1994. V té době jsem pracovala na ambulanci plicní kliniky. Domnívala jsem se, že jsem typický lůžkový lékař, a projevovala jsem nespokojenost s tímto pracovním zařazením. A tehdy můj šéf prof. Pešek pronesl pro mne zlomovou větu: „Mohla bys založit spánkovou laboratoř, to se skvěle doplňuje, ambulance je ve dne, laboratoř v noci a budeš mít i ta svoje vysněná lůžka.“ Netušil tehdy, že tím rozhodl o mé další profesní orientaci. Za pár let jsem akreditovala druhé největší spánkové centrum v republice a založila Českou společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu. V dalších letech jsem se podílela na zařazení všech kódů spánkové medicíny do sazebníku výkonů. Po odchodu z Fakultní nemocnice Plzeň jsem v saském Sebnitzu rozšířila spánkovou laboratoř ze 2 na 4 lůžka a založila pacientskou organizaci a síť ventilovaných pacientů. Po návratu z Německa do Plzně mi, i přes to, že jsem stále konzultovala nálezy pacientů s apnoí ze Sebnitz, tato problematika chyběla, a hledala jsem tedy cestu, jak se jí věnovat více.

Počátky spánkové medicíny v EUC Klinice Denisovo nábřeží.

Začátky byly pozvolné. Nejdříve jsem pacienty s podezřením na apnoi začala vyšetřovat jednoduchým přístrojem, který měří proud vzduchu nosem a saturaci kyslíku. V té době jsem teprve připravovala ve spolupráci s plicní odbornou společností podklady pro zařazení tohoto kódu výkonu do sazebníku výkonů. První pacienti, bylo jich asi 70, si tedy museli za toto vyšetření platit. Kód výkonu byl sice zařazen do sazebníku od ledna 2015 a našemu zdravotnickému zařízení jej postupně nasmlouvaly všechny pojišťovny cca od druhého pololetí 2015, ale nasmlouvání plné péče pro pacienty se spánkovou apnoí je komplikované a zatím máme smlouvu jen se dvěma svazovými pojišťovnami. Přesto se nám podařilo vybudovat na poliklinice spánkovou laboratoř se sesternou, pracovnou a čekárnou a vybavit ji diagnostickými a terapeutickými přístroji. Navíc jsem se se svojí bývalou spánkovou laboratoří ve FN Plzeň domluvila, že od nich převezmeme pravidelné roční kontroly pacientů léčených na apnoi. Tím se naše práce stala zajímavější, ale i náročnější pro nutnost znalosti celého spektra masek a terapeutických přístrojů. Poté, co laboratoř vyšetřila první pacienty a indikovala léčbu, jsem požádala odbornou společnost o akreditaci pracoviště. Ta proběhla s kladným doporučením a nyní čekáme na odsouhlasení akreditace Spánkovou společností. Jednání s pojišťovnami bude pokračovat.

Co čeká pacienta s apnoí v naší spánkové laboratoři?

Po první návštěvě je pacient s podezřením na apnoi orientačně informován o problematice onemocnění a odnese si domů jednoduchý diagnostický přístroj, který si dle instrukcí doma zapojí a druhý den přinese zpět. Při druhé návštěvě pak vidí svůj noční záznam a dostane informaci o tom, zda je nález pozitivní, či ne. V případě pozitivního nálezu se nemocný dostaví k lékařskému pohovoru, při něm proběhne orientační vyšetření včetně spirometrie a doporučení na ORL vyšetření. Pacienti z pojišťoven, se kterými máme smlouvu, odcházejí domů s podrobnějším diagnostickým přístrojem, ostatní se snažíme domlouvat k dalšímu vyšetření do Spánkové laboratoře FN Plzeň, tam jsou ale čekací doby na první vyšetření několik měsíců. Po stanovení podrobné diagnostiky si pacient vybírá ze dvou druhů masek a odchází domů s tzv. autotiračním přístrojem, hledajícím ten správný tlak, který odstraní všechny pauzy v dýchání. Pacientům s těžším nálezem a výraznějším poklesem hladiny kyslíku ve vstupním vyšetření zapůjčujeme ještě tzv. oxymodul, který měří při léčbě hladinu kyslíku. Zhruba po týdnu pacienta čeká další lékařský pohovor o léčbě, předepisujeme přístroj, masku a ev. zvlhčovač a vše odesíláme ke schválení reviznímu lékaři. Po schválení se pacient dostaví k převzetí svého přístroje. Jedna z přístrojových firem nám vypomáhá přítomností svého technika na našem pracovišti – zajišťuje kontroly nemocných, vydávání schválených přístrojů a řešení technických problémů při léčbě přístroji.

Kontroly ve spánkové laboratoři

Po zavedení léčby se pacient dostaví k první kontrole za 3 měsíce, kontrolujeme počet hodin, kdy nemocný musí s přístrojem spát v průměru minimálně 4 hodiny denně, stav masky a ostatního příslušenství a efekt léčby, přístroj je totiž schopen vyhodnotit, kolik pauz v dýchání při nastaveném tlaku zbylo. Jednodušší je situace u pacientů, kterým předepíšeme přístroj s telemetrickým sledováním, tam můžeme užití, těsnost masky a efekt léčby kontrolovat denně a okamžitě eventuální problém řešit včetně úpravy tlaku přístroje. Další kontroly s výměnou příslušenství probíhají 1x ročně.

Brát apnoi v úvahu

Syndrom spánkové apnoe je poměrně závažné, časté a také nenápadné onemocnění. Přitom diagnostika i léčba jsou poměrně snadné i účinné. Důležité ale je, aby lékaři při určitých obtížích vůbec vzali v úvahu, že se může jednat o syndrom spánkové apnoe, a poslali pacienta na adekvátní vyšetření.


MUDr. Jana Vyskočilová je přední českou specialistkou na problematiku spánkové medicíny. Podílela se významně nejen na otevření spánkové laboratoře v EUC, ale také na podobě spánkové medicíny v České republice. Dvanáct let působila na plicní klinice FN Plzeň ve funkci zástupkyně přednosty kliniky. V roce 1995 založila Centrum pro dýchání a spánek ve FN Plzeň. Mezi lety 2010 a 2013 byla vedoucím lékařem plicního oddělení, spánkové laboratoře a centra pro neinvazivní ventilaci v Sächsische Schweiz Klinik Sebnitz, kde nyní působí jako externí spolupracovnice. Je předsedkyní České společnosti pro výzkum spánku a spánkovou medicínu.